V digitálním prostoru se některé pojmy šíří jako viry — rychle, nevybíravě a často bez jasného porozumění jejich významu. Jeden z těchto výrazů je „libtard“. Původně americký slang se postupně dostal i do českého prostředí, kde se používá převážně jako urážka vůči liberálně smýšlejícím lidem. Ale co přesně „libtard“ znamená? A jak se liší jeho vnímání v USA a v Česku?
Co znamená „libtard“?
Slovo „libtard“ je portmanteau — jazyková složenina ze dvou slov: „liberal“ (liberální) a „retard“ (zastarale a hanlivě označení pro mentálně zaostalého člověka). Spojením vzniká záměrně urážlivý termín, který má zesměšnit liberálně orientované lidi jako „hloupé“ nebo „naivní“.
Původ termínu sahá do americké online kultury, především fóra jako 4chan, Reddit nebo komentářové sekce konzervativních webů (např. Breitbart). Tam se výraz uchytil jako označení pro osoby, které zastávají progresivní nebo levicové názory — například podporu LGBTQ+ práv, environmentální politiky, migrace nebo politické korektnosti. V tomto kontextu slouží „libtard“ jako zbraň v kulturní válce mezi konzervativci a progresivisty.
Proč je označení „libtard“ problematické?
- Ableismus – Spojení s výrazem „retard“ je nejen hanlivé, ale i hluboce zraňující vůči lidem s mentálním postižením. I v anglicky mluvícím světě se už tento termín považuje za nevhodný a neetický. Používání slova „libtard“ tak nese nejen politický, ale i morální rozměr.
- Zplošťování diskuse – Když někoho označíte za „libtarda“, nedochází k věcné debatě. Místo argumentace nastupuje výsměch a nálepkování. To je přesný opak toho, co demokratická diskuse potřebuje.
- Kulturní import bez kontextu – V Česku nemáme zcela identický politický terén jako v USA. Přesto se termín převzal, často bez hlubšího porozumění, a používá se hlavně jako módní výstřelek internetové posměšnosti.
Český kontext: kdo je označován jako „libtard“?
Přestože český jazyk nepracuje s přímým překladem „libtard“, termín se v online diskurzu (hlavně v komentářích na Facebooku, YouTube nebo diskusních fórech) běžně objevuje — často v přejaté podobě. Kdo je v českém prostředí typicky označován jako „libtard“?
1. Zastánci zelené politiky
Aktivisté a političtí představitelé prosazující ekologická opatření, jako jsou zóny bez aut, omezení uhlíkové stopy nebo přechod na obnovitelné zdroje, bývají první na ráně. Například klimatická aktivistka Greta Thunberg je v českých diskusích často označována jako „šílená libtardka“, i když její politická orientace v evropském kontextu může být zcela jinak vnímaná.
2. Podpora LGBTQ+ komunity
Kdo veřejně vystoupí na Prague Pride nebo vyjádří podporu manželství pro všechny, může si být jistý, že se dříve nebo později stane terčem. I politici jako Dominik Feri nebo komentátoři jako Jindřich Šídlo byli v minulosti osočováni podobnými nálepkami.
3. Odmítání ruské propagandy a důraz na lidská práva
V českém prostředí je častým terčem například Jakub Janda z Evropských hodnot, který se zaměřuje na rozkrývání dezinformací. Právě lidé tohoto typu bývají označováni za „libtardy“ kvůli „přílišné důvěře v EU, NATO a Západ“.
Jazyk jako nástroj kulturní války
Používání termínu „libtard“ je součást širšího fenoménu tzv. kulturní války — ideového střetu mezi hodnotami liberální demokracie a konzervativního tradicionalismu. V tomto konfliktu se jazyk stává zbraní. Urážky a nálepky jako „sluníčkář“, „pražská kavárna“, „neomarxista“ nebo právě „libtard“ fungují jako zkratky pro odmítání určitého světonázoru.
Zatímco slova jako „liberál“ nebo „progresivec“ mohou být neutrální, „libtard“ je záměrně pejorativní. Má zpochybnit inteligenci, racionalitu i morální hodnoty dané osoby.
Jak se bránit nálepkování?
1. Reflektujte, neodmítejte
Je dobré si položit otázku: Proč mě někdo takto označuje? Co mu vadí na mých názorech? Někdy může být urážka jen zoufalým pokusem o diskreditaci, jindy ale může odrážet hlubší společenské napětí, které má smysl analyzovat.
2. Neoplácej stejnou mincí
Reagovat na „libtard“ výrazem „fašoun“ nebo „dezolát“ nikam nevede. Přispívá to jen k další polarizaci. Pokud chcete vést diskusi, hledejte klidný, argumentačně podložený tón.
3. Buďte si vědomi kulturního kontextu
Vnímejte, že importovaný termín nemusí přesně odpovídat našemu prostředí. Český „libtard“ často označuje něco jiného než ten americký. V USA se může jednat o podporovatele Demokratické strany. V Česku ale označení může padnout na kohokoli, kdo se například vysloví proti Babišovi nebo SPD.
Je „libtard“ jen slovo?
Slova nejsou neutrální. Nesou v sobě hodnoty, emoce i záměry. Výraz „libtard“ je ukázkou toho, jak jazyk může sloužit jako nástroj manipulace a rozdělování společnosti. Je důležité s těmito výrazy zacházet opatrně a vnímat, co se za nimi skrývá.
V konečném důsledku je totiž jedno, jestli jste levicově smýšlející člověk, který podporuje sociální stát, nebo pravicově orientovaný liberál. V demokratické společnosti bychom se měli umět bavit bez urážek. A i když některé termíny můžeme brát s humorem, nesmíme zapomínat na jejich sílu — a jejich dopad
Příklady použití termínu „libtard“ v českém prostředí
1. Politické diskuse a komentáře
V českých online diskusích se termín „libtard“ často objevuje jako pejorativní označení pro osoby s liberálními názory. Například na webu Čeština 2.0 je uvedena následující definice:
„Libtard: pohrdavé označení pro liberálně zaměřeného voliče; z liberál + retard. Příklad: ‚Libtardi už zase brečí, že volby nedopadly podle jejich přání.‘“
2. Mediální komentáře a analýzy
V článku na serveru Reflex.cz autor Viliam Buchert analyzuje polarizaci české společnosti a zmiňuje používání nálepek jako „libtardi“:
„Dáváme si nálepky. Dezoláti, chcimírové, proruští trollové, dezinformátoři. Na straně jedné. Na straně druhé libtardi, pražská kavárna, probruselští aktivisté a prý opět dezinformátoři.“
3. Blogové příspěvky a osobní názory
Na blogu iDNES.cz se objevil příspěvek, kde autor kritizuje liberální demokraty a používá termín „libtardi“:
„Poslední reakce na docela trapné billboardy Andreje Babiše, varujícími před válkou, mě utvrdily v tom, že liberální demokraté, kterým já říkám ‚libtardi‘, nemají ani trochu sebereflexe a od Babiše se neliší vůbec v ničem.“
4. Alternativní média a komentáře
Na webu Pravý prostor se objevil článek s názvem „Libtardi! To vy jste dezoláti!“, který kritizuje liberálně demokratické postoje:
„Libtardi! To vy jste dezoláti!“
Závěr
Tyto příklady ukazují, že termín „libtard“ je v českém prostředí používán především v online diskusích a alternativních médiích jako pejorativní označení pro osoby s liberálními názory. Jeho použití často vede k polarizaci a ztěžuje konstruktivní dialog mezi různými názorovými skupinami.
Napsat komentář