Úvod: Dobrota na odiv?
Termín virtue signalling – v češtině někdy volně překládán jako „okázalé signalizování ctnosti“ – se v posledních letech dostal do širokého povědomí, zejména v online debatách. Používá se často pejorativně jako obvinění, že někdo své morální nebo politické postoje prezentuje pouze proto, aby vypadal dobře, a nikoli proto, že jim skutečně věří nebo podle nich jedná.
Virtue signalling je fenomén, který se týká nejen jednotlivců, ale i značek, firem a politiků. V digitálním věku, kdy každé gesto může být okamžitě sdíleno a komentováno, se z něj stal výrazný prvek kulturních a politických střetů.
Hlavní body: Význam, původ a využití termínu
1. Co přesně znamená virtue signalling?
Virtue signalling je označení pro:
- veřejné vyjadřování morálních, politických nebo kulturních postojů,
- které má podle kritiků primárně sloužit k budování vlastní image a společenského statusu,
- přičemž dotyčný není často ochoten/ochotna tyto postoje reálně naplňovat činy.
Typickým příkladem může být situace, kdy firma na sociálních sítích vyjádří podporu LGBTQ+ komunitě během Pride měsíce, ale zároveň nadále spolupracuje s dodavateli v zemích, kde jsou práva menšin porušována.
2. Kde se termín vzal?
Termín virtue signalling se začal používat kolem roku 2015, především v britském a americkém prostředí. Popularizoval jej novinář James Bartholomew v The Spectator, kde psal o tom, jak lidé „hlasují správně“ nebo „tweetují správně“ hlavně proto, aby získali společenské body.
Od té doby se výraz stal součástí online slovníku, zejména v diskusích kolem politické korektnosti, woke kultury nebo marketingu.
3. Příklady virtue signallingu v praxi
- Influencer zveřejňuje fotku z demonstrace s hashtagem #BlackLivesMatter, ale reálně se nikdy nezapojí do žádné aktivity související s bojem proti rasismu.
- Korporace mění své logo na duhové, ale ve své interní politice neřeší diskriminaci.
- Politik veřejně podporuje životní prostředí, ale zároveň cestuje výhradně soukromým tryskáčem.
Virtue signalling často doprovází tzv. performativní aktivismus, tedy snaha působit aktivně, aniž by se daná osoba nebo instituce vystavovala reálnému nepohodlí nebo riziku.
4. Jak se virtue signalling projevuje v Česku?
I v českém prostředí se termín začíná objevovat, především jako kritika „městských liberálů“, celebrit nebo progresivních politiků. Často se objevuje v souvislosti s:
- kampaněmi typu „Bez plastu“, které končí prodáváním bio obalů za trojnásobek ceny,
- umělou podporou různých minorit bez reálné aktivity,
- mediálním „přiznáním barvy“ těsně před volbami.
Například po kampani „Milion chvilek pro demokracii“ někteří komentátoři označovali účastníky za lidi, kteří „jen chtějí být na správné straně historie a mít hezké fotky na Instagramu“.
5. Kritika i obrana pojmu
Kritici často tvrdí, že obvinění z virtue signallingu může být samo o sobě snadným způsobem, jak dehonestovat morální postoje ostatních. Jinými slovy: není těžké někoho označit za „pokrytce“ jen proto, že říká něco morálního.
Na druhé straně, poukazování na rozpor mezi slovy a činy je legitimní součástí veřejné debaty, a označení virtue signalling může odhalit prázdná gesta bez obsahu.
FAQ: Často kladené otázky
❓ Je každý veřejně vyjádřený postoj automaticky virtue signalling?
Ne. Rozdíl spočívá v autenticitě a konzistenci. Pokud někdo například dlouhodobě podporuje určitou věc a činí tak i mimo veřejnou sféru, těžko ho lze obvinit z pouhé pózy.
❓ Jak poznám, že jde o virtue signalling?
Když postoj:
- není provázen konkrétními činy,
- se objevuje jen v mediálně „výhodných“ momentech,
- nebo je v rozporu s jiným chováním dané osoby/firmy.
❓ Není to jen další forma kritiky od konzervativců?
Termín často používají konzervativněji orientovaní komentátoři, ale s fenoménem se setkávají lidé napříč názorovým spektrem. I uvnitř progresivních komunit probíhá diskuse o tom, co je autentické a co jen performativní.
❓ Proč je virtue signalling problém?
Protože může:
- snižovat důvěryhodnost skutečných aktivistů a organizací,
- odvádět pozornost od reálných problémů,
- podporovat cynismus ve společnosti („všichni to dělají jen na oko“).
Závěr: Postoj vs. čin
Virtue signalling je výrazem moderní doby, kdy se mnoho interakcí odehrává na sociálních sítích. Ne každé veřejné vyjádření postoje je falešné, ale je dobré se ptát: je za slovy skutečný zájem a čin, nebo jen snaha vypadat dobře?
Rozlišování mezi autentickým postojem a okázalou pózou pomáhá kultivovat veřejný prostor a posilovat důvěru v lidi, kteří se skutečně snaží něco změnit.
Napsat komentář